|
| |
|
|
Výukové metody využívané v hodinách společenských věd - se zaměřením na výuku politologie
BÍNOVÁ, Dominika
Diplomová práce se zabývá výukovými metodami a jejich využitím v hodinách společenských věd se zaměřením na výuku politologie. Popisuje vzdělávací předměty výchova k občanství a základy společenských věd, jež jsou důležitou součástí vzdělávacího systému v České republice. Skrze rámcové vzdělávací programy charakterizuje téma politologie a zmiňuje některá průřezová témata a klíčové kompetence. Dále se zabývá postoji mladých lidí k politickému dění (zájem o politiku, volební účast). Práce následně popisuje akční výzkum realizovaný ve druhém ročníku gymnázia, jehož cílem bylo posoudit vhodnost jednotlivých metod výuky a jejich možný vliv na zkvalitnění výuky politologie, postoje a vědomosti žáků. Na základě výsledků dotazníkového šetření nebyla zaznamenána změna v postojích k politice. Výsledky ale ukazují nárůst vědomostí ve vybrané výukové oblasti (volby a volební systém). Různorodost výukových metod použitých ve výukovém programu napomohla k upevňování znalostí daného tématu.
|
|
|
Umělá inteligence ve světle sociální vědy
Paukertová, Dominika ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá fenoménem umělé inteligence, na který se dívá pohledem společenské vědy. Konkrétně se snaží odpovědět na otázku, zda dokázali společenské vědy anticipovat budoucnost v případě umělé inteligence. Pro zodpovězení této otázky je v následující práci použita kombinace metod symptomálního čtení a hermeneutiky. Ty spočívají ve čtení zvolené literatury za účelem nalezení hlubšího významu, který se na první pohled mohl zdát skrytý. Pro analýzu jsem jako reprezentanty společenských věd zvolila Ulricha Becka, Anthonyho Giddense a Niklase Luhmanna, jelikož každý z nich se zabývá vztahem společnosti a přírody. Lze tak předpokládat jejich holistický pohled na svět, který by měl obsáhnout i téma umělé inteligence. Práce nejprve mapuje samotnou umělou inteligenci, její vývoj, druhy a hrozby. Závěrem první části jsou definovány tři vybrané oblasti aktuálních a to: nejasnost co vlastně AI je a není a nejasné představy lidí o ní, možnost manipulace textu a obrazu a konečně problém zastaralých dat a předpojatosti kódu. Před samotnou analýzou jen krátce přibližuji několik pojmů ze společenskovědní literatury pro lepší orientaci v samotné analýze. Tyto pojmy jsou: riziko, důvěra a budoucnost. V samotné analýze se za použití zvolených metod snažím zkoumat problematiku umělé inteligence...
|
|
|
Multiparadigmatická výuka společenských věd na střední škole
Charvát, Štěpán ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl představit specifický typ výuky společenských věd na střední škole, a to typ multiparadigmatický. Jedná se o takovou výuku, jež v souladu s multiparadigmatickým charakterem společenských věd akcentuje pluralitu přístupů k danému společenskovědnímu tématu a neindoktrinuje žáka jedním specifickým přístupem čili paradigmatem. Teoretická část diplomové práce popisuje koncept vědeckých paradigmat, a to především na základě závěrů filozofa T. S. Kuhna, jenž se tímto tématem zabývá v přírodovědném kontextu. Dále je vysvětleno, proč je možno koncept paradigmat vztáhnout i na vědy společenské a jaký je mezi těmito dvěma oblastmi věd rozdíl. Multiparadigmatický charakter společenských věd je pak aplikován na jejich didaktiku, kde jsou problematizovány vybrané metodické aspekty multiparadigmatické výuky, jakými jsou výběr paradigmat, práce s nimi a postoj učitele. Tato část diplomové práce rovněž ilustruje koncepty monoparadigmatismu a multiparadigmatismu na komparaci dvou didaktických příruček a dvou kurikulárních dokumentů z různých prostředí. Dále jsou též popsány důvody zavedení multiparadigmatické výuky, jakožto i její podmínky a meze. Na teoretickou část diplomové práce navazuje část praktická, která demonstruje koncept multiparadigmatické výuky na konkrétních...
|
|
|
Globalization: From Unknown to Known? An Analysis of the Academic Debate about the Concept
Chaloupková, Barbora ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Globalizace je koncept, který na sebe váže velkou míru pozornosti nejenom v akademické komunitě a který se stal důležitým referenčním bodem mnoha současných debat. Překvapivě málo výzkumu bylo nicméně provedeno v oblasti genealogie tohoto konceptu. Tato práce si klade za cíl přispět v tomto kontextu analýzou akademické debaty o globalizaci, která byla vedena v letech 1990 až 2012, konkrétně pak rekonstrukcí jednotlivých debat a argumentů použitých ve čtyřech předních akademických časopisech. Každý z těchto časopisů reflektuje jiné disciplinární ukotvení. Zvolený časový rámec práce rozděluje do dvou období (let 1990- 2000 a 2001-2012), ve kterých provádí kvantitativní a kvalitativní analýzu. Práce dochází ke zjištění, že klíčovými pojmy, k nimž se jednotlivé debaty o globalizaci nejčastěji vztahovaly v obou zkoumaných obdobích, byly "stát" a "trh" a vztah mezi nimi. Globalizace byla vnímána jako fenomén zásadně proměňující podstatu tohoto vztahu, a jako takový se stala výzvou pro paradigmata společenských věd operující se státocentrickými strukturami. Klíčovou dimenzí, v níž byla globalizace diskutována, byla v obou sledovaných obdobích dimenze ekonomická, v druhém období pak dochází k nezanedbatelnému nárůstu sociálních témat, který naznačuje rozšiřování tematického záběru. Práce dále též dochází k...
|
|
|
Výzkum a vývoj v oblasti výzkumných dat a disertací: Projekt Univerzity v Lille (Francie)
Schöpfel, Joachim ; Prost, Hélène ; Malleret, Cécile
Příspěvek prezentuje výzkumný projekt D4Humanities vedený GERiiCO laboratoří na Univerzitě v Lille a zaměřený na management výzkumných dat (RDM). Popíše zejména vývoj zdejšího workfl ow pro odevzdávání výzkumných dat, které patří k doktorským dizertacím, napojení na národní infrastrukturu pro management výzkumných dat Huma-Num (ukládání, ochrana a zpřístupnění výzkumných dat prostřednictvím služby NAKALA) a také výukový program k managementu výzkumných dat pro studenty Ph.D. programu.
Plný text: Fulltext_Schopfel_EN -  PDF
Prezentace: prezentace_Schopfel_CZ - PDF; prezentace_Schopfel_EN - PDF
videozáznam: NUSL2017-Schopfel -  MP4
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kritika pozitivismu ve společenských vědách
Janas, Martin ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Cílem práce je představení kritiky pozitivismu ve společenských vědách. V první kapitole je pomocí různých zdrojů literatury ukázáno, co to vlastně pozitivismus je. S tímto pojmem je pak úzce spojen i pojem neopozitivismus a zároveň pojem "metafyzika". Druhá kapitola se zabývá knihou Petera Winche The idea of a social science and its relation to philosophy (Idea sociální vědy a její vztah k filosofii). Rozborem této knihy jsou ilustrována mnohá úskalí pozitivistického přístupu při zkoumání společnosti. Je zde představen Winchův koncept rozumění společnosti, který je založen na systému pravidel. Třetí kapitola se zabývá filosofií vědy Martina Heideggera. Pomocí Heideggerovy filosofie je nejdříve vysvětlen pojem metafyziky. Na tuto kapitolu pak navazuje rozbor významu vědy a techniky v moderní společnosti. Práce je uzavřena stručným porovnáním některých bodů Winchovy a Heideggerovy filosofie a načrtnutím možných témat, kterými by se sociologie mohla do budoucna zabývat.
|
host ::
RSS.